Mezi příslušníky starší generace jistě není nikdo, kdo by neznal pojem Lidice. Ti nejstarší ho mají spojený s německým válečným zločinem, ti o trochu mladší i s komunistickou propagandou. Co si představí mladá generace, můžeme jen stěží posoudit. Abychom rozšířili povědomí mladých, vyjeli jsme 6. listopadu 2025 s prvním a třetím ročníkem pedagogického oboru na exkurzi do Lidic.
Rozlehlý areál Lidic nás přivítal pestrými barvami podzimu, rozpouštějícími se mlhami a později příjemně hřejivým sluncem. Nejprve jsme navštívili stálou expozici Památníku Lidice, která nás překvapila svojí moderností a důrazem na emoce návštěvníků. Měli jsme možnosti prohlédnout si dobové fotografie, předměty, které se z vyhlazené obce dochovaly, a jistě nejvíc na nás zapůsobily vzpomínky pamětníků a dopisy dětí z koncentračního tábora. Málokterá z nás se ubránila dojetí.
Pokračovali jsme do další expozice, kde jsme mohli žasnout nad zrůdností nacistického režimu při prohlížení fotografií z likvidace Lidic. Jedna z nejhrůznějších fotografií byla ta, kdy vojáci vykopávají hroby na lidickém hřbitově s úmyslem rozprášit je a zničit tím úplně vše, co je s historií Lidic spojeno.
Následovala procházka po areálu bývalých Lidic. Na místě posledního odpočinku lidických mužů jsme se dozvěděli, že mezi 173 zastřelenými bylo i mnoho chlapců od 15 let, tedy dětí. U působivého sousoší lidických dětí od Marie Uchytilové nám bylo vysvětleno, že ze všech 105 dětí se zachránilo jen 17, ostatní děti byly zavražděny. Snad nejtěžší životní zkouškou musely projít ženy. Přišly o své děti a muže a potom byly internovány do koncentračního tábora. Nepřežilo jich 60.
Den plný silných zážitků ještě nebyl u konce a my jsme se přesunuli do Lidické galerie, kde probíhá Mezinárodní dětská výtvarná výstava Lidice, která nás ohromila svojí rozsáhlostí a dokonalostí dětských prací. V přízemí galerie jsme zase měli možnost prohlédnout si jednu z nejcennějších uměleckých sbírek v České republice, kterou pro Lidice shromáždil galerista René Block.
Za celou exkurzi můžeme poděkovat paní učitelce Naděždě Rezkové, která své letité zkušenosti z Lidic, kde pracovala jako muzejní edukátorka, dokázala zúročit a srozumitelnou formou je studentkám předat.
Mgr. Marta Veselá Jirousová
