Všechno začalo tím, že za námi na začátku školního roku přišla paní učitelka, jestli si nechceme znovu zkusit stejný projekt s Italy jako minulý rok. V tu chvíli jsme všichni ztichli a přemýšleli, nakonec jsme souhlasili a rozhodli se, že do projektu půjdeme. V hodinách angličtiny jsme se připravovali na job interview, protože to měla být hlavní část našeho společného setkání. K tomu jsme připravovali naše fiktivní firmy, životopisy a motivační dopisy.
V pondělí 11. listopadu 2025 studenti z italské školy Istituto Guglielmo Oberdan Treviglio dorazili do Prahy a v úterý 12. 11. kolem 8:30 přijeli k nám do školy. Po uvítání si studentky z pedagogiky pro ně připravily italskou, anglickou a českou písničku. Potom se nám představili i samotní Italové – řekli něco o sobě a o své škole. Bylo zajímavé slyšet, jak to u nich funguje. Ještě ten samý den jsme šli do města ve skupinkách – tři Češi a dva Italové. Dostali jsme kvíz, který jsme měli vyplnit při procházce Telčí. Procházka byla super, pokecali jsme, smáli se a myslím, že nás to sblížilo.
Ve středu13. 11. jsme jeli do Brna ukázat našim novým kamarádům památky. Ve čtvrtek 14. 11. nás čekalo job interview, na které jsme se poctivě připravovali. Atmosféra byla tak hustá, že by se dala krájet – všichni jsme se báli, ale nakonec úplně zbytečně. Pohovory proběhly v pohodě, ještě jsme se tomu nakonec smáli, jak jednoduché to bylo. Pak jsme si role vyměnili, Italové žádali o práci, což pro nás byla taky super zkušenost – vyslechnout je, rozhodnout se a domluvit se v týmu. Odpoledne jsme měli pro Italy připravený večírek. Měli jsme nachystané jídlo, sladkosti, pití a různé dobroty, a Italové nám na oplátku přivezli své místní speciality. Večírek byl skvělý – zpívali jsme karaoke, tancovali, a když se párty chýlila ke konci, podepsali jsme jim italskou vlajku na památku a udělali si hromadnou fotku.
V pátek 15. 11. se na naší škole konal basketbalový turnaj, který jsme si opravdu užili. Společně s italskými studenty jsme vytvořili jeden tým, což dodalo celé akci skvělou atmosféru a pocit spolupráce. Po oficiálním programu jsme se přesunuli na volejbal – a musím přiznat, že v něm měli Italové navrch. Ale to vůbec nevadilo, protože hlavní bylo, že jsme se smáli, bavili a užili si den plný sportu a dobré nálady.
Chtěl bych poděkovat vedení školy za tuto zkušenost, ale hlavní díky patří našim učitelům za přípravu a motivaci.
Alexandr Klorus, 2.AE