Na konci loňského školního roku jsme odehráli naše divadelní představení „Bylo nás pět“ pro veřejnost a spokojeně si oddychli, že jsme svoji derniéru skvěle zvládli. To jsme ale ještě netušili, co na nás čeká v září. Hned po usednutí do lavic nás zastihlo překvapení v podobě dvou představení – jednoho v Třešti, jednoho v Telči. Po dvou měsících jsme si tak museli znovu nasadit kšandy, prolistovat scénář a vzhůru na jeviště!

Prvních pár zkoušek v aule vypadalo dost chaoticky, a když jsme se pak přemístili z domácího prostředí do divadelního sálu v nově zrekonstruované třešťské zušce, začaly narůstat obavy, jak jen tohle dopadne. Vystupovat na skutečném jevišti, před těžkou oponou a plným sálem, byla vzrušující, ale zároveň děsivá představa. Abychom stihli vše nacvičit, museli jsme dvakrát místo výuky popojet do Třeště a nazkoušet představení tam. Nebylo to nic snadného, třešťský divadelní sál je úplně jiný než naše aula, stavba kulis, rekvizity i náš přednes se tak musely přizpůsobit těmto podmínkám.

Navzdory tomu jsme se ale všichni těšili. Jsme jenom studenti, kteří zatím hráli pouze pro své spolužáky a rodiče. Nyní jsme se měli stát herci, kteří chtějí pobavit a zaujmout veřejnost. Nadto tu však byl ještě jeden cíl – vybrat co nejvíce peněz pro organizaci Moje opora. Ta podává pomocnou ruku rodinám, které se už nezvládají samy postarat o své nemocné blízké. S tímto ušlechtilým záměrem jsme tak 25. října mohli roztáhnout oponu a začít čarovat.

První šok přišel ještě před začátkem: „Je málo židlí.“ V hledišti je 90 míst, a tak jsme rozšířili kapacitu sálu na 110. „Tolik lidí?“ Bylo obtížně představitelné, že by o nás mohl být takový zájem.

Všichni hosté již sedí, nezbývá než začít hrát. Nebudeme si nic nalhávat, nervózní jsme byli všichni, a to hodně. Jakmile ale nervozita opadla, panovala v zákulisí skvělá nálada. I po roce jsme se zasmáli starým dobrým vtipům a s nadšením si zazpívali nám už známé písničky. Jednoduše řečeno: Vše šlo jako po másle.

Závěrečné úklony doprovázel nadšený a dlouhý potlesk, který nás všechny potěšil. Čokoláda jako pozornost! Úleva! Ale ne na dlouho! Čekalo nás ještě jedno vystoupení – skutečná derniéra v Telči…

Radim Šalanda (kvinta)
Květa Zažímalová a Radek Kopečný

 Vybraná částka pro společnost Moje opora činí 8080 Kč.