Studentky předškolní a mimoškolní pedagogiky mají v prvním ročníku povinný plenér, tedy kurz kreslení přímo venku, v přírodě. Plenér obvykle probíhá v Telči, ale proč nezkusit něco nového?Ve dnech 3. – 5. června 2026 jsme tedy vyjeli do Kláštera Želiv na třídenní pobyt, do kterého jsme zařadili pravidelné bloky kreslení.
Ve středu nám počasí nepřálo, a tak jsme využili příležitost a kreslili uvnitř kostela Narození Panny Marie v areálu kláštera. Architektem tohoto kostela je Jan Blažej Santini-Aichel. Dokázal nemožné, propojit gotiku a baroko v jeden harmonický celek. V kostele se tedy snoubí lomené oblouky a vertikalita vnitřního prostoru s okázalou malířskou, sochařskou a štukovou výzdobou, ve které nechybí buclatí barokní andělíčci. Kostel nám nabídl desítky možností, co si vybrat jako námět. Dokonce jsme se stali i tichými svědky večerní modlitby bratrů premonstrátského řádu.
Druhý den už bylo slunečno, a tak jsme si užívali venku a měli možnosti kreslit i další malebné budovy celého komplexu jako Trčkův hrad, Prelaturu, Úřednický dům, Opatství či baštu na konventní zahradě. Studentky nás velmi překvapily, s jakou pílí a vytrvalostí k těžkému úkolu přistoupily. Volily si nelehké náměty, nebály se jiných technik než jenom měkké tužky a přesvědčily nás o tom, že jejich talent v průběhu studia roste a vyvíjí se.
V pátek nás ještě čekala prohlídka kláštera s asistentkou opata, paní Petrou Žákovou, na které jsme se dozvěděli o pohnuté historii kláštera. Silně na nás zapůsobilo například to, že v dobách komunistické totality byl v Želivě internační tábor pro řeholníky a později také psychiatrická léčebna. Točil se tu i film Dobří holubi se vracejí. Velmi přínosná pro nás byla i prohlídka varhan s varhaníkem Petrem Žákem.
Celý plenér se mimořádně vydařil a my už víme, že pokud nějaké činnosti věnujeme soustředěný čas, výsledky nás samotné mohou překvapit.
Marta Veselá Jirousová a Jana Plunderová